Člověk - Úvod - část 2 - přednáška č. 3

Zdravím Vás lidičky,

já jsem Diskutér a připravil jsem si pro Vás projekt Poznávání podstaty. Toto video je věnováno 2. části úvodu do tematického okruhu Člověk.

Nejdříve si zopakujme lehce ambiciózní cíl projektu, kterým je: Drobná úprava světa, aby se nám tu žilo lépe.

Termín poznávání prezentuje myšlenku, že existence věcí, jako zlo, strach, stres, nejistota, frustrace apod. je do značné míry umožněna neznalostí a nepochopením určitých jednoduchých principů a zákonitostí fungování člověka a světa kolem nás. Tento názor je inspirován starořímským filozofem Senecou.

Nedokonavý vid slova poznávání odkazuje na to, že je to nikdy nekončící proces.

A slovo podstata neboli jádro odkazuje na nutnost nejdříve nalézt základní příčinu, než budeme něco řešit. Pokud nás trápí nemoc, tak přeci také preferujeme, aby lékař léčil tu nemoc, a ne pouze její příznaky, že?

Odkaz na přednášku ve formě videa na YouTube - zde

Téma člověk je úvodní a stěžejní částí celého projektu Poznávání podstaty, protože je třeba začít u pochopení sebe sama a u zlepšení vlastního života. A upřímně řečeno, přesně o to nám všem vlastně jde až v první řadě, že? Bez získání pevných základů v podobě lepšího poznání sebe sama, bez poznání dalších podstatných principů a bez následovného ozkoušení nových poznatků ve svém životě není příliš reálné dosáhnout skutečného pokroku.

Rozvoj člověka v rámci projektu Poznávání podstaty bude probíhat ve třech fázích. V minulém díle jsme se zabývali popisem první fáze. Dnes se zaměřím na ty zbylé dvě. Pro jistotu znovu uvedu shrnutí všech tří fázi rozvoje člověka:

První fáze přednášek bude poznávací. Většina přednášek bude zaměřena na lidskou přirozenost, podstatu člověka, životní fáze člověka a představím i životní cíle a hodnoty. Budu popisovat výchozí stav lidské přirozenosti a možné důsledky toho, pokud bude člověk jednat v rozporu s ní. Pokusím se představit takový manuál, jaký dostanete například k televizoru. První fáze poznávání podstaty člověka bude tedy odpovídá přečtení manuálu od televize.

V další fázi již budete znát důležité části přirozenosti a podstaty člověka a budete si kvalifikovaně plánovat životní cíle a stanovovat životní hodnoty. Díky poznání sebe sama se budete snažit žít více dle vlastních názorů, hodnot, ale i silných a slabých stránek. Dále budete lépe hospodařit s energií a díky tomu bude mizet stres z vašich životů. Také budete již lépe rozumět pohnutkám ostatních lidí a měli byste být schopní odbourat příčiny zbytečných a malicherných nesvárů z vašich životů. Když to přirovnám k oné televizi, tak již budete mít nastudovaný manuál a pustíte se do nastavování pokročilých funkcí. A světe div se, v tomto případě by to mělo fungovat :-).

No a ve třetí fázi již budete mít dostatečnou základnu pro kritické myšlení a budete schopni být oporou a rádci pro druhé, aniž by vás to přehnaně vyčerpávalo. Zvážíte i to, jestli jste ve správném prostředí, nebo zda nejsou nevyhnutelné nějaké změny. Pokud opět tuto fázi přirovnáme k televizi, tak již budete chápat principy fungování televize v širších souvislostech, budete schopni zprovoznit i jiný typ televize u souseda a svoji televizi si vybavíte doplňky, o jejichž existenci jste nedávno neměli ani tušení, ale které podstatně zvýší její využitelnost.

Nejdůležitější myšlenky první fázi rozvoje člověka jsme si na závěr minulého dílu popsali následovně:

Člověk je složitou soustavou z hmoty, vědomí, ale i z pohnutek. Lidské podvědomé pohnutky podstatně ovlivňují naše jednání, aniž bychom si to často uvědomovali. Pokud chceme něco změnit, musíme nejdříve odhalit fungování těch základních mechanizmů, na základě kterých člověk jedná. Velkou pomuckou nám bude lidská přirozenost, protože z ní vychází velká část lidského jednání. Ať chceme, nebo ne, tak každý život směřuje ke smrti. Naší snahou by proto mělo být to, abych si jednou mohli říct, že jsme spokojeni s tím, jak jsme náš život prožili.

Nyní si shrneme druhou fáze rozvoje člověka. V této části si stanovíte životních cíle, osobní hodnoty a uplatníte je ve vlastním životě:

Určitě jste již mnohokrát slyšeli o pojmech životní cíle a osobní hodnoty. Myslím si, že i nějaké cíle a hodnoty máte stanovené. Otázkou ale je, zda dobře chápete jejich důležitost a vlastně i opodstatnění. Zdali Vás životní cíle a hodnoty definují, zdali jsou pro vás natolik důležité, že jste s nimi ztotožněni a obracíte se k nim v těžkých chvílích, nebo v časech bezradnosti. Je otázkou, zda z nich čerpáte sílu, zda jsou vašimi pevnými body v životě. Nejvyšší metou v souvislosti s životními cíli a hodnotami je to, pokud vám i vaše okolí potvrdí naplňování žádaných cílů a hodnot.

Pro pochopení podstaty životních cílů a hodnot si představte, že jste kapitánem zaoceánské lodi. Představte si, že máte krásnou loď, posádku a máte přepravit drahocenný náklad z Anglie do USA. Doručení nákladu do USA symbolizuje cíl vašeho života. Jako správný kapitán si připravíte trasu cesty a najdete si schopnou posádku. Při cestě průběžně kontrolujete směr, abyste vždy mířili k cíli. Pokud Vás bouře odnese z cesty, vždy se díky dobré navigaci vrátí na správnou trasu k cíli. Stejně tak udržujte na lodi pořádek a staráte se o posádku. Jste na ní sice přísní, ale současně i spravedliví. Víte, že přísnost pomáhá udržovat pravidla, spravedlnost a morálku. Pokud zažijete krizi, obrátíte se ke svým hodnotám a díky tomu budete vědět, co máte dělat. Důsledné dodržování hodnot také umožní ostatním členům posádky lépe dodržovat pravidla, protože budou vědět, co vyžadujete. Jako kapitán jste tedy respektováni, protože máte správné hodnoty a držíte se jich. Díky tomu, že důsledně kontrolujete cestu k cíli a dodržujete hodnoty, tak s lodí v pořádku a bez zbytečných odboček dorazíte do cíle v USA. Vy, vaše posádka i váš zaměstnavatel jste na úspěšné cestě všichni vydělali zajímavé peníze a získali jste i cenné zkušenosti. Protože jste se osvědčili, tak se od vás určitě budou učit i další členové posádky. Společnost vašeho zaměstnavatele má tedy nejlepší vyhlídky k dlouhodobé prosperitě. Úspěšná cesta značí prožití naplněného života.

Co by se ale stalo, kdybyste, jako kapitán neměli správně nastavenou cestu k cíli a nedodržovali byste řádně své hodnoty? Pokud byste neměli správně nastavenou cestu k cíli, nebo byste její správnost průběžně nekontrolovali, asi byste se plavili po moři, tak dlouho, než byste dopluli ke břehu. Tam byste ale zjistili, že jste vlastně jinde. V lepším případě byste se po nějakém čase zamysleli, poradili byste se s posádkou a při troše štěstí, byste díky nápravě chyb nakonec do touženého cíle v USA dorazili. Sice podstatně později, naprosto vyčerpaní a Váš zaměstnavatel by na cestě nevydělal díky dlouhé cestě nic, ale případné ztráty by pro něj alespoň nebyly katastrofální. Toto je ale stále ta lepší varianta, protože byste nakonec do cíle dorazili. Pokud byste ale stále stejným chybným způsobem zkoušeli trefit do cíle a nepodnikli byste změny k nápravě, asi byste stále bloudili na moři a do cíle byste nikdy nedorazili. Vy i vaše posádka byste zemřeli hlady a váš zaměstnavatel, by díky ztrátě lodi utrpěl tak velkou ztrátu, že by zkrachoval. Vaše jednání by tedy na všechny mělo fatální dopad. Stejný důsledek, jako špatný kurz k cíli bude mít i nedodržování správných hodnot a správné vedení posádky. Pokud bude mít posádka pocity křivdy, nebo pokud bude mít pocit, že svou práci, jako kapitán neodvádíte správně, pak se právem bude domnívat, že loď nedovedete do cíle a že jste všichni ohroženi na životě. Svým chováním tedy budete riskovat vzpouru. Pokud by trpělivost posádky s vaším velením přetekla, vy byste se do cíle nedostali a dost možná byste ani vzpouru nepřežili.

Životní cíle jsou tedy ukazatelem směru k naplněnému životu. Hodnotami jsou pak Vaše názory a vzorce chování v zásadních oblastech života. Hodnoty jsou to, na čem v životě záleží a za co stojí bojovat. Pokud si stanovíte a dodržujete hodnoty, tak pak víte, co máte dělat v důležitých životních situacích. Časem i ostatní lidé vypozorují vaše hodnoty i to, jak důsledně je dodržujete. Někteří lidé vás podle toho i posuzují. Proto si myslím, že je otázka životních cílů a hodnot velmi důležitá.

Jak tedy chápat ideál člověka? Jak si představit své dokonalé já? Má vize ideálního člověka je tvořena velkou vnitřní silou, sebedůvěrou, podporou rodiny a blízkých, velkým množstvím znalostí z různých oborů, přiměřenou inteligencí, rozhodností, pokorou, skromností, bez odporu k jakékoli slušné práci, zodpovědností, důvěryhodností, prožíváním života v souladu s hodnotami a cíli, kritickým uvažováním, udržováním si nadhledu, neutuchajícím hladem po sebezdokonalování, schopností kvalitně odpočívat, zvídavostí, ochotou pomoci těm, kteří si to zaslouží a také schopností a ochotou hájit svá práva, ale i bojem s bezprávím. Možná jste si všimli, že mluvím o skromnosti, ale na ideálního člověka mám poněkud nemalé nároky. Inu je tomu tak J a proto mluvím o ideálu, který vnímám, jako vhodnou zásobárnu nápadů, co je možné zlepšit. V bibli se píše "Nesuď, nebo budeš sám souzen." Toto je nadčasová myšlenka a já si ji vykládám tak, že nikdo není dokonalý a pokud chceme zlepšit svět, musíme začít u sebe. Sice se mi popsaný ideál líbí, ale ve skutečném světě jeho dosažení nepovažuji za reálné a ani ho jeho naplnění od nikoho neočekávám. Já za reálnou dokonalost považuji naplnění některé ze složek ideálu z nějakých 90%, nebo když je patrné, že se někdo, nebo něco k ideálu postupně přibližuje.

Obecně spatřuji riziko v zacílení na dosažení 100%-ního úspěchu v tom, že při jeho nenaplnění může mít člověk tendenci ztrácet cit pro měřítko kvality. Prostě rozlišuje úspěch na 100% a na ten ostatní. Pak najednou není rozdíl mezi 99-ti% úspěšností a tou 20-ti%. Prostě si pak člověk může říct, že je vše ztraceno, že již nebude bezchybný. Místo toho, aby i přes zklamání zamířil k solidní úspěšnosti na hranici 85-ti%, tak rezignuje a svoji pomyslnou loď úspěchu pošle rovnou ke dnu. Další slabinu v zacílení na bezchybnost vidím v tom, pokud na sobě někdo chce začít pracovat a zpočátku je přirozeně úspěšný třeba na 40%, ale požaduje od sebe rovnou úspěšnost 100%-ní. Takový člověk je často řádně namotivován a pln očekávání. Pokusí štěstěnu jednou, podruhé, potřetí, počtvrté, a když je vytrvalý, tak se skřípěním zubů i popáté. 100%-ní úspěšností, ale ani přes své enormní odhodlání, asi nebude odměněn ani jednou. K čemu to zákonitě povede? Bude ze sebe zklamaný, řekne si, že na to nemá a vrátí se ke své 40-ti% úspěšnosti a v hlavě bude mít vytvořený velký blok, který ho bude odrazovat od další snahy o sebe rozvoj. Pokud ale při studiu bude sledovat pokroky a ocení třeba i malý postup správným směrem, pak jeho konečný rozvoj může být značný. Úspěšnost svého počínání dokáže postupně zvýšit třeba na 85%. S větší tolerancí je možné si průběžně posilovat sebedůvěru a skutečně dosáhnout pokroku. Jaký přístup Vám tedy dává větší smysl? Je vám sympatičtější maximálně motivovaný přístupu k sobě samému, k okamžitému zavrhování veškerých svých chyb a nedokonalostí? Nebo je přeci jen lepší určitá tolerance občasných chyb a myšlenka, že nějaká změna stojí za trošku té dlouhodobější práce, tolerance, vytrvalosti a tak nějak valení to na pohodu? Já mám jasno, ale rozhodnutí je samozřejmě na každém z vás. A to jsem ani nezmínil, který přístup je spojen s větším stresem. Pokud na sebe budeme přísní a nebudeme mít pochopení ani pro chyby svoje, ani pro ty našeho okolí, pak budeme frustrovaní, ostatní se nám budou vyhýbat a moc šťastný život nás asi čekat nebude. Říká se, že se lidé nemění. Já jsem v tomto černá ovce a tvrdím, že se lidé změnit mohou. A to v případě, že o to opravdu sami stojí a dokáží změnit prapůvodní příčiny toho, co změnit chtějí. Počátkem změn je poznávání těch stále omílaných principů a tajemných sil, které nějakou náhodou zařizují, že ta určitá věc téměř vždy dopadne tak, jak jsme si nepřáli. Například odkládání odchodu na kutě, nebo naopak vstávání. Pokud poznáme pravidla hry, dá se s tím něco dělat.

Pokud se dopátráme k prapůvodní příčině, pak by ke změně mělo vést v první řadě pochopení souvislostí, proč přirozeně děláme činnost, tak jak se nám to nelibí. A následovně už si můžeme stanovit kroky, které povedou ke změně návyku. Nejlepším způsobem, který znám při snaze o změny je rozdělení si postupu k nápravě na více drobných úkonů, protože pak je větší šance, že vše zvládneme. Tento postup jsem se naučil z knihy "Konec prokrastinace" od Petra Ludwiga.

Pro mě osobně je většinou hraniční, pokud se něco naučím, nebo to pochopím pocitově na 90%. To považuji za obrovský úspěch. Pak už je každé další zlepšení dosti náročné a přijde mi přínosnější, zabývat se zase jiným důležitým tématem, kde budou pokroky rychlejší. U sebe i u ostatních lidí se snažím hledat to dobré, zaměřuji se na silné stránky a snažím se, aby ty slabé nebyly pro nikoho limitující. 

A teď se dostáváme do třetí fáze rozvoje člověka. Tuto část bych nazval aktualizační a pomocnou:

V první fázi se seznámíme se spoustou pojmů a pochopíte, že opravdu vše souvisí se vším a že existuje spousta úhlů pohledu. Zjistíte, že přirozenost je opravdu mocná a že dokáže vysvětlit mnohé. Seznámíme se také s podstatou člověka a lépe si uvědomíme, že má život určitý průběh. Vysvětlíme si, že by život měl i nějak směřovat a že není od věci si stanovit hodnoty, které Vám umožní se zachovat správě v důležitých situacích. Díky širším znalostem budete mít nadhled, začnete chápat více věcí a nebudete tak snadno ovlivnitelní. Ve druhé fázi budete již lépe znát sami sebe. Díky tomu budete vědět, co od života chcete a jací chcete být. Proto si již kvalifikovaně dokážete stanovit vlastní životní cíle a hodnoty.

A v té třetí fázi již budete ostřílenější a budete poměrně dobře chápat své životní cíle a hodnoty. Díky tomu je budete moci přehodnocovat, pokud se změní vaše životní situace, nebo stav okolí. Změna podmínek může souviset s tím, že například ukončíte školu a nastoupíte do zaměstnání, nebo že začnete podnikat. Příkladem je ale i současné Coronavirová situace. Někteří lidé museli díky opatřením změnit náplň života a museli zpomalit, díky čemuž se mohli zamyslet nad svým životem. Díky tomu často zjistili, že má obor, který je živil nejisté vyhlídky a že je vlastně vhodný čas, aby si pořídili potomka. Na jednu stranu je tento výsledek správný, ale co by se stalo, kdyby se lidé na čas nezastavili? To by měla spousta lidí stále klapky na očích? Podřizovali by vše hromadění majetku, snažili by se vyzkoušet maximum požitků? To by skutečně mnoho lidí včas nepochopilo, že má život hlubší a smysluplnější cíle? Získání nadhledu a pochopení nutnosti neustále kontrolovat aktuálnost životních cílů a hodnot je proto jednou z podstatných částí třetí fáze rozvoje člověka.

Ve třetí fázi již ale dochází k rozšíření Vaší působnosti i na Vaše okolí. Pro tyto účely se již téma člověka bude dost prolínat s dalšími tematickými okruhy a to především s tematickým okruhem Společnost a Komunikace. Sice není snadné pomoci zlepšit život ostatním, ale pokud na vašem příkladě druzí uvidí, že jste sami dosáhli pokroku, dají vám šanci. No a důvod proč pomáhat vašemu okolí je i čistě praktický. Každý žijeme v nějakém okolí a ať chceme nebo ne, tak kvalita našich životů do značné míry závisí na kvalitě našeho okolí. Bez zlepšení našeho okolí a bez zlepšení kvality života našich blízkých nemůžeme ani my dosáhnout skutečně kvalitního života.

Při snaze o zlepšení vašeho okolí doporučuji maximální pokoru, empatii, toleranci a snažte se být příkladem pro ostatní. Moc se těším, až se stane běžnou společenskou normou slušné a společensky zodpovědné chování.

A teď se dostáváme do třetí fáze rozvoje člověka. Tuto část bych nazval aktualizační a pomocnou:

V první fázi se seznámíme se spoustou pojmů a pochopíte, že opravdu vše souvisí se vším a že existuje spousta úhlů pohledu. Zjistíte, že přirozenost je opravdu mocná a že dokáže vysvětlit mnohé. Seznámíme se také s podstatou člověka a lépe si uvědomíme, že má život určitý průběh. Vysvětlíme si, že by život měl i nějak směřovat a že není od věci si stanovit hodnoty, které Vám umožní se zachovat správě v důležitých situacích. Díky širším znalostem budete mít nadhled, začnete chápat více věcí a nebudete tak snadno ovlivnitelní. Ve druhé fázi budete již lépe znát sami sebe. Díky tomu budete vědět, co od života chcete a jací chcete být. Proto si již kvalifikovaně dokážete stanovit vlastní životní cíle a hodnoty.

A v té třetí fázi již budete ostřílenější a budete poměrně dobře chápat své životní cíle a hodnoty. Díky tomu je budete moci přehodnocovat, pokud se změní vaše životní situace, nebo stav okolí. Změna podmínek může souviset s tím, že například ukončíte školu a nastoupíte do zaměstnání, nebo že začnete podnikat. Příkladem je ale i současné Coronavirová situace. Někteří lidé museli díky opatřením změnit náplň života a museli zpomalit, díky čemuž se mohli zamyslet nad svým životem. Díky tomu často zjistili, že má obor, který je živil nejisté vyhlídky a že je vlastně vhodný čas, aby si pořídili potomka. Na jednu stranu je tento výsledek správný, ale co by se stalo, kdyby se lidé na čas nezastavili? To by měla spousta lidí stále klapky na očích? Podřizovali by vše hromadění majetku, snažili by se vyzkoušet maximum požitků? To by skutečně mnoho lidí včas nepochopilo, že má život hlubší a smysluplnější cíle? Získání nadhledu a pochopení nutnosti neustále kontrolovat aktuálnost životních cílů a hodnot je proto jednou z podstatných částí třetí fáze rozvoje člověka.

Ve třetí fázi již ale dochází k rozšíření Vaší působnosti i na Vaše okolí. Pro tyto účely se již téma člověka bude dost prolínat s dalšími tematickými okruhy a to především s tematickým okruhem Společnost a Komunikace. Sice není snadné pomoci zlepšit život ostatním, ale pokud na vašem příkladě druzí uvidí, že jste sami dosáhli pokroku, dají vám šanci. No a důvod proč pomáhat vašemu okolí je i čistě praktický. Každý žijeme v nějakém okolí a ať chceme nebo ne, tak kvalita našich životů do značné míry závisí na kvalitě našeho okolí. Bez zlepšení našeho okolí a bez zlepšení kvality života našich blízkých nemůžeme ani my dosáhnout skutečně kvalitního života.

Při snaze o zlepšení vašeho okolí doporučuji maximální pokoru, empatii, toleranci a snažte se být příkladem pro ostatní. Moc se těším, až se stane běžnou společenskou normou slušné a společensky zodpovědné chování.

A na závěr si shrneme obě části "Úvod do tematického okruhu člověk":

Ke zlepšení světa, je nedříve třeba zlepšit vlastní život. Základem by mělo být poznání člověka v širších souvislostech. Pevným bodem nás všech by se měly stát životní cíle a hodnoty, které nám ukáží cestu v obtížných a důležitých situacích. Náš život, ale i svět kolem nás se neustále mění a proto je třeba své životní cíle a hodnoty neustále přehodnocovat, aby byly stále aktuální. No, a protože je člověk součást společnosti, musí se starat i o spokojenost svého okolí, protože jedině tak může žít skutečně naplněný život.

A na závěr si shrneme obě části tématu - Úvod do tematického okruhu člověk:

Ke zlepšení světa, je nedříve třeba zlepšit vlastní život. Základem by mělo být poznání člověka v širších souvislostech. Pevným bodem nás všech by se měly stát životní cíle a hodnoty, které nám ukáží cestu v obtížných a důležitých situacích. Náš život, ale i svět kolem nás se neustále mění a proto je třeba své životní cíle a hodnoty neustále přehodnocovat, aby byly stále aktuální. No, a protože je člověk součást společnosti, musí se starat i o spokojenost svého okolí, protože jedině tak může žít skutečně naplněný život.

A to je vše lidičky. Děkuji Vám za pozornost a těším se na Vás u dalšího dílu pořadu, kterým bude téma Lidské přirozenosti v rámci tematického okruhu Člověk.

Pokud se Vám přednáška líbila, prosím o její sdílení, o sledování kanálu Poznávání podstaty na YouTube a o sledování Facebookového a Twitterového účtu projetu. Anebo se alespoň snažte být dobrými lidmi 😊.

Mějte se krásně

váš Diskutér